Areál Svitu

Baťovým odkazem není cihla, ale systém spojující vizi, odhodlání, pracovitost  a pohyb vpřed…

Tomáš Baťa začal s výstavbou průmyslového areálu na přelomu 19. a 20. století. a společně s architekty v čele s F. L. Gahurou se inspirovali v podobně rychle se vyvíjejících amerických aglomeracích. Označení budov v areálu, tzv “Baťův rastr” je složeno z dvojčíslí, přičemž první číslo určuje umístění budovy ve směru od východní části areálu na západ a druhé pak polohu ve směru příčném, tedy od jihu na sever.

Budovy vznikajícího areálu vznikaly v několika etapách. Baťův pragmatismus se vepsal jak do architektury, tak i do jeho důrazu na ekonomičnost budov. Po 2. světové válce byla Baťova továrna vyvlastněna a nástupní společností se stal státní podnik Svit. Další rozvoj areálu pokračoval až do poloviny 70. let minulého století a byl vesměs industriálního charakteru. Bohužel v tomto období už započalo chátrání některých historických budov v areálu. Tovární areál v centru Zlína zarůstal, budovy, o které se nikdo nestaral, se začaly rozpadat, stalo se z něj místo, kam po páté večerní nikdo nechtěl vstoupit, areál byl obehnán zdmi a závorami.

Začátkem roku 2000 skupina CREAM, ve shodě se Zlínským krajem a krajským městem Zlín, připravila plán záchrany areálu a podnikla první kroky k restrukturalizaci Svitu a konsolidace společnosti.  Rozsah restrukturalizace Svitu byl velmi široký a neobsahoval jen samotný Zlín, ale i nemovitosti, podnikové školy, školky či sportoviště po celé České republice. Skupina CREAM poskytla, v této zcela ojedinělé spolupráci mezi státní správou a soukromým subjektem, potřebné know-how a finance k tomu, aby tato restrukturalizace, tehdy již nefunkčního podniku Svit, proběhla. Svit byl v té době kompletně paralyzován obrovským zadlužením v hodnotě několika miliard korun a nebyl schopen dalšího fungování.